Novela školského zákona 2025: Co se mění pro žáky a učitele

Hlavní změny v organizaci školství od září

Od září letošního roku vstupují v platnost zásadní změny v organizaci českého školství, které přináší novela školského zákona 2025. Tyto úpravy představují nejrozsáhlejší reformu vzdělávacího systému za poslední dekádu a dotýkají se prakticky všech úrovní vzdělávání od mateřských škol až po střední odborné učiliště.

Jednou z nejviditelnějších změn je reorganizace řízení školských zařízení, která přináší větší autonomii ředitelům škol při rozhodování o pedagogických záležitostech. Ředitelé získávají rozšířené pravomoci v oblasti personálního řízení, což jim umožňuje flexibilněji reagovat na potřeby konkrétní školy a jejího okolí. Zároveň však s těmito rozšířenými pravomocemi přichází i zvýšená odpovědnost za kvalitu vzdělávání a hospodaření s finančními prostředky.

Významnou novinkou je také změna v systému financování škol, která má za cíl spravedlivější rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé vzdělávací instituce. Nový model zohledňuje nejen počet žáků, ale také specifické potřeby regionů, sociální složení žákovské populace a další faktory, které ovlivňují náročnost vzdělávacího procesu. Tato změna má přispět k vyrovnání rozdílů mezi školami v různých částech republiky a zajistit kvalitní vzdělání pro všechny děti bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí.

V oblasti organizace výuky přináší novela flexibilnější přístup k tvorbě školních vzdělávacích programů. Školy získávají větší prostor pro přizpůsobení výuky konkrétním potřebám svých žáků a místním podmínkám. To znamená, že mohou více zohledňovat regionální specifika, spolupracovat s místními podniky a institucemi a připravovat žáky na reálné potřeby trhu práce v daném regionu. Zároveň však musí být zachován jednotný standard vzdělání, který garantuje srovnatelnou kvalitu výuky napříč celou republikou.

Důležitou změnou je také posílení role asistentů pedagoga a školních psychologů ve vzdělávacím procesu. Novela stanovuje jasná pravidla pro jejich zaměstnávání a definuje jejich kompetence. Školy budou mít povinnost zajistit odpovídající podporu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, což zahrnuje nejen žáky s různými formami zdravotního postižení, ale také nadané děti nebo žáky z kulturně odlišného prostředí.

Změny se dotýkají také systému hodnocení škol a pedagogických pracovníků. Zavádí se modernější přístupy k evaluaci kvality vzdělávání, které kladou důraz na komplexní rozvoj žáků, nikoli pouze na jejich výsledky v testech. Inspekce škol bude více zaměřena na podporu škol v jejich rozvoji než na pouhou kontrolní činnost. Tento přístup má motivovat pedagogy k inovacím a neustálému zlepšování svých metod práce.

Novela také upravuje podmínky pro zřizování a rušení škol, což má zabránit nekontrolovanému růstu počtu škol v některých oblastech a zároveň zajistit dostupnost vzdělání i v méně osídlených regionech. Zřizovatelé budou muset při zakládání nových škol prokazovat jejich dlouhodobou udržitelnost a společenskou potřebu.

Nová pravidla pro přijímací řízení na střední školy

Novela školského zákona přijatá v roce 2025 přináší zásadní změny v oblasti přijímacího řízení na střední školy, které mají za cíl modernizovat celý systém a přizpůsobit jej současným potřebám vzdělávání. Tyto změny představují komplexní reformu přijímacího procesu, která ovlivní jak uchazeče o studium, tak samotné střední školy a jejich vedení.

Jednou z nejvýznamnějších změn je úprava termínů pro podávání přihlášek, která poskytuje žákům devátých tříd základních škol více času na rozhodování o jejich budoucím vzdělávacím směřování. Nová pravidla stanovují jasné lhůty, které musí všechny střední školy dodržovat, čímž se eliminují předchozí nejasnosti a rozdíly mezi jednotlivými školami. Uchazeči nyní mají možnost podat přihlášku na více škol současně, přičemž maximální počet přihlášek zůstává zachován na dvou školách, což odpovídá dlouhodobé praxi, ale s upravenými podmínkami pro jejich zpracování.

Novela také zavádí jednotná kritéria pro hodnocení uchazečů, která musí být transparentní a předem zveřejněná. Střední školy jsou nově povinny zveřejnit kompletní informace o přijímacím řízení nejpozději do konce října předchozího školního roku, což dává uchazečům dostatečný prostor pro přípravu. Tato transparentnost se vztahuje nejen na termíny, ale také na způsob hodnocení, bodové ohodnocení jednotlivých kritérií a případné další požadavky školy.

Významnou změnou je také úprava přijímacích zkoušek, kde novela klade důraz na to, aby tyto zkoušky skutečně odpovídaly požadavkům daného oboru vzdělání. Školy nemohou požadovat znalosti a dovednosti, které přesahují rámec základního vzdělávání, což má zajistit rovné příležitosti pro všechny uchazeče bez ohledu na to, jakou základní školu navštěvovali. Přijímací zkoušky musí být koncipovány tak, aby ověřovaly především předpoklady pro studium daného oboru, nikoli encyklopedické znalosti.

Novela školského zákona 2025 také posiluje práva uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří mají nárok na úpravy podmínek přijímacího řízení odpovídající jejich potřebám. Střední školy jsou povinny těmto uchazečům poskytnout přiměřené úpravy, jako je prodloužení času na vypracování zkoušky, možnost používání kompenzačních pomůcek nebo jiné formy podpory, které jsou doporučeny v jejich podpůrných opatřeních.

Další podstatnou změnou je zavedení jednotného informačního systému, který umožňuje elektronické podávání přihlášek a sledování průběhu přijímacího řízení. Tento systém zajišťuje rychlejší a efektivnější komunikaci mezi uchazeči, základními školami a středními školami. Rodiče a žáci mají díky tomuto systému přehled o všech důležitých termínech a mohou okamžitě reagovat na případné změny nebo požadavky škol.

Novela také upravuje pravidla pro odvolací řízení, které se stává přehlednějším a rychlejším. Uchazeči, kteří nesouhlasí s výsledkem přijímacího řízení, mají jasně stanovené lhůty a postupy pro podání odvolání, přičemž rozhodnutí musí být vydáno v kratším časovém horizontu než doposud.

Reforma vzdělávacího systému není jen o změně paragrafů, ale o naší schopnosti připravit mladou generaci na svět, který se mění rychleji než kdy předtím. Novela školského zákona 2025 musí být mostem mezi tradicí a inovací, mezi standardy a individuálními potřebami dětí.

Radovan Tichý

Posílení pravomocí ředitelů základních a středních škol

Novela školského zákona 2025 přináší zásadní změny v oblasti řízení základních a středních škol, přičemž jedním z klíčových pilířů této legislativní úpravy je výrazné posílení pravomocí ředitelů vzdělávacích institucí. Tato reforma reaguje na dlouhodobé požadavky pedagogické komunity i odborné veřejnosti, které poukazovaly na nadměrnou administrativní zátěž a omezené možnosti ředitelů flexibilně reagovat na specifické potřeby svých škol.

V rámci nové legislativy získávají ředitelé škol rozšířené kompetence v personální oblasti, což jim umožňuje efektivněji sestavovat pedagogické týmy a rychleji reagovat na měnící se potřeby vzdělávacího procesu. Dosavadní systém byl často kritizován za svou rigiditu a byrokratickou náročnost, kdy i základní personální rozhodnutí vyžadovala složité schvalovací procesy zahrnující zřizovatele a další instituce. Novela školského zákona 2025 tento stav mění tím, že ředitelům svěřuje větší autonomii při výběru pedagogických pracovníků, přičemž zároveň zachovává nezbytné kontrolní mechanismy zajišťující kvalitu vzdělávání.

Důležitou součástí posílení pravomocí je také větší flexibilita v hospodaření se školním rozpočtem. Ředitelé nyní mohou samostatněji rozhodovat o alokaci finančních prostředků v rámci schváleného rozpočtu, což jim umožňuje rychleji investovat do oblastí, které jejich škola akutně potřebuje. Tato změna je obzvláště významná v kontextu digitalizace vzdělávání a nutnosti pružně reagovat na technologický vývoj. Místo zdlouhavých schvalovacích procesů mohou ředitelé operativně nakupovat vzdělávací technologie, učební pomůcky nebo financovat další vzdělávání pedagogů.

Amendment of the Education Act 2025 zároveň posiluje pravomoci ředitelů v oblasti organizace výuky. Získávají větší prostor pro tvorbu školních vzdělávacích programů a jejich přizpůsobení specifickým podmínkám a potřebám žáků. Tato flexibilita se vztahuje i na organizaci školního roku, možnost zavádět inovativní výukové metody a experimentovat s novými pedagogickými přístupy. Ředitelé tak mohou lépe reagovat na regionální specifika, demografický vývoj nebo požadavky místního trhu práce.

Novela současně klade důraz na odpovědnost ředitelů za výsledky vzdělávání. S rozšířenými pravomocemi přichází i zvýšená accountability, což znamená pravidelné hodnocení výsledků školy, transparentní reporting vůči zřizovateli a rodičovské veřejnosti. Systém hodnocení je koncipován tak, aby nebyl pouze formální, ale skutečně reflektoval kvalitu vzdělávacího procesu a přidanou hodnotu, kterou škola svým žákům poskytuje.

Významnou změnou je také posílení role ředitelů v oblasti spolupráce s rodiči a místní komunitou. Novela školského zákona 2025 jim dává nástroje pro aktivnější zapojení rodičů do života školy a vytváření partnerství s místními firmami, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty. Tato otevřenost škol vnějšímu prostředí je považována za klíčový faktor moderního vzdělávání.

Změny v odměňování pedagogických pracovníků a platových tarifech

Novela školského zákona 2025 přináší zásadní změny v systému odměňování pedagogických pracovníků, které mají za cíl zvýšit atraktivitu učitelského povolání a zajistit spravedlivější ohodnocení práce pedagogů napříč celým vzdělávacím systémem. Tyto úpravy představují komplexní reformu platových tarifů, která reaguje na dlouhodobé požadavky odborových organizací i samotných učitelů.

Základním pilířem změn je revize platových tabulek pro pedagogické pracovníky, která zavádí novou strukturu tarifních stupňů. Tato struktura lépe zohledňuje délku pedagogické praxe, dosažené vzdělání a další kvalifikační předpoklady. Nově se zavádí celkem šestnáct platových tříd namísto dosavadních dvanácti, což umožňuje jemnější diferenciaci odměňování podle skutečné náročnosti vykonávané práce. Každá platová třída obsahuje dvanáct platových stupňů, přičemž postup do vyššího stupně je automatický po dvou letech nepřetržité pedagogické praxe.

Významnou změnou je také zavedení garantovaného minimálního platu pro začínající učitele, který musí odpovídat alespoňsto třiceti procentům průměrné mzdy v národním hospodářství. Toto opatření má zajistit, aby vstup do učitelské profese byl finančně atraktivní i pro absolventy vysokých škol, kteří by jinak mohli volit lépe placená zaměstnání v soukromém sektoru. Novela dále stanovuje, že plat začínającího učitele s magisterským vzděláním nesmí být nižší než čtyřicet tisíc korun hrubého měsíčně.

Další podstatnou změnou je rozšíření možností osobního ohodnocení pedagogických pracovníků. Ředitelé škol získávají větší pravomoci při stanovování osobních příplatků, které mohou dosahovat až padesáti procent základního platu. Tato flexibilita umožňuje lépe odměňovat vynikající pedagogy, kteří se aktivně podílejí na rozvoji školy, vedou mimoškolní aktivity nebo dosahují výjimečných výsledků ve vzdělávání žáků. Zároveň jsou však stanovena jasná kritéria pro přiznávání těchto příplatků, aby se předešlo subjektivnímu rozhodování a případným sporům.

Novela také upravuje systém odměňování za vedení třídy a další funkce. Třídní učitelé nově získávají povinný příplatek ve výši minimálně tří tisíc korun měsíčně, přičemž tato částka se zvyšuje podle počtu žáků ve třídě. Vedoucí metodických sdružení, výchovní poradci a další pedagogičtí pracovníci s rozšířenou odpovědností mají nárok na příplatek odpovídající rozsahu jejich činnosti, který je nově přesně vymezen v prováděcích předpisech.

Důležitým aspektem reformy je také zavedení kariérního systému pro pedagogické pracovníky, který je přímo navázán na platové ohodnocení. Učitelé mohou postupovat po kariérním žebříčku od začínajícího učitele přes samostatného učitele až po učitele mentora a učitele experta. Každý kariérní stupeň je spojen s vyššími nároky na kvalifikaci a profesní rozvoj, ale zároveň přináší vyšší finanční ohodnocení a větší profesní prestiž. Tento systém motivuje pedagogy k celoživotnímu vzdělávání a neustálému zlepšování jejich pedagogických kompetencí.

Novela školského zákona dále řeší problematiku odměňování pedagogických pracovníků ve školách zřizovaných soukromými subjekty. Stanovuje se, že platy v soukromých školách nesmí být nižší než osmdesát procent platů ve školách zřizovaných státem nebo obcemi, pokud tyto školy čerpají státní dotace. Toto opatření má zabránit nekalé konkurenci a zajistit srovnatelné pracovní podmínky pro všechny pedagogy bez ohledu na zřizovatele školy.

Úprava podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními potřebami

Novela školského zákona z roku 2025 přináší zásadní změny v přístupu ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, které reflektují dlouhodobé požadavky pedagogické komunity i rodičovské veřejnosti. Tato legislativní úprava představuje komplexní přehodnocení stávajícího systému podpory těchto žáků a klade důraz na jejich individuální potřeby a možnosti v rámci vzdělávacího procesu.

Jednou z klíčových změn je rozšíření definice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která nově zahrnuje širší spektrum obtíží a hendikepů. Zákon nyní explicitně zohledňuje nejen žáky s fyzickým či mentálním postižením, ale také děti s poruchami učení, poruchami pozornosti, poruchami autistického spektra a dalšími specifickými vzdělávacími potřebami. Tato změna umožňuje přesnější diagnostiku a cílenější poskytování podpůrných opatření, která jsou nezbytná pro úspěšné vzdělávání těchto žáků.

Novela zavádí pětistupňový systém podpůrných opatření, který nahrazuje dosavadní méně přehlednou strukturu. Tento systém umožňuje flexibilnější přizpůsobení podpory konkrétním potřebám jednotlivých žáků a zároveň poskytuje školám jasnější rámec pro implementaci potřebných úprav. První stupeň představuje nejmenší rozsah podpory, zatímco pátý stupeň zahrnuje nejvýznamnější úpravy vzdělávacího procesu včetně možnosti individuálního vzdělávacího plánu a přítomnosti asistenta pedagoga po celou dobu výuky.

Významnou změnou je také posílení role školských poradenských zařízení v procesu diagnostiky a doporučování podpůrných opatření. Pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra získávají rozšířené kompetence a jejich doporučení mají větší váhu při rozhodování o formě vzdělávání a rozsahu podpory. Zároveň je kladen důraz na pravidelné vyhodnocování účinnosti poskytovaných podpůrných opatření a jejich případnou úpravu na základě aktuálního vývoje žáka.

Novela školského zákona 2025 také významně mění financování vzdělávání žáků se speciálními potřebami. Zavádí se transparentnější systém alokace finančních prostředků, který lépe reflektuje skutečné náklady spojené s poskytováním individuální podpory. Školy nyní získávají finanční prostředky přímo na základě počtu žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními a stupně těchto opatření, což eliminuje předchozí nejasnosti a umožňuje lepší plánování personálního i materiálního zajištění.

Důležitým aspektem novely je posílení práv rodičů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zákon nově upravuje jejich participaci na rozhodování o formě vzdělávání jejich dětí a zavádí povinnost škol pravidelně informovat rodiče o pokroku jejich dítěte a účinnosti poskytovaných podpůrných opatření. Rodiče mají také právo požádat o přehodnocení doporučených opatření, pokud mají pocit, že nejsou dostatečná nebo naopak přesahují skutečné potřeby jejich dítěte.

Legislativní úprava rovněž klade větší důraz na kvalifikaci pedagogických pracovníků pracujících se žáky se speciálními potřebami. Zavádí se povinnost dalšího vzdělávání v oblasti speciální pedagogiky pro všechny učitele, kteří vyučují žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními vyššího stupně. Tato změna má zajistit, že pedagogové budou mít dostatečné kompetence pro efektivní práci s těmito žáky a budou schopni implementovat doporučené úpravy výuky.

Modernizace systému hodnocení a klasifikace žáků v základních školách

Modernizace systému hodnocení a klasifikace žáků v základních školách představuje jednu z klíčových oblastí, kterou přináší novela školského zákona 2025. Tato rozsáhlá změna legislativy reaguje na dlouhodobé požadavky pedagogické veřejnosti i odborníků z oblasti vzdělávání, kteří již delší dobu poukazovali na nutnost transformace tradičního systému známkování směrem k modernějším a komplexnějším formám hodnocení žákovských výkonů a kompetencí.

V rámci novely školského zákona 2025 dochází k zásadní proměně filozofie hodnocení, která se odklání od čistě výkonového měření a numerického vyjádření prospěchu žáků prostřednictvím klasické pětistupňové škály. Nový přístup klade důraz na formativní hodnocení, které má žákům poskytovat průběžnou zpětnou vazbu o jejich pokroku, silných stránkách a oblastech, ve kterých je třeba věnovat zvýšenou pozornost dalšímu rozvoji. Tento koncept vychází z moderních pedagogických teorií a osvědčených zahraničních zkušeností, kde se podobné systémy hodnocení již delší dobu úspěšně uplatňují.

Podstatnou změnou, kterou amendment of the Education Act 2025 zavádí, je možnost základních škol využívat slovní hodnocení jako plnohodnotnou alternativu ke známkování na prvním i druhém stupni. Zatímco dosud bylo slovní hodnocení povinné pouze v prvním ročníku a volitelné ve druhém ročníku základní školy, nová právní úprava rozšiřuje tento prostor až do devátého ročníku. Školy tak získávají větší autonomii v rozhodování o způsobu hodnocení svých žáků, přičemž musí respektovat základní principy stanovené ministerstvem školství a zapracované do školního vzdělávacího programu.

Modernizace systému hodnocení a klasifikace žáků v základních školách neznamená úplné zrušení známek, ale spíše jejich doplnění a obohacení o další dimenze hodnocení. Pedagogové budou moci kombinovat různé formy hodnocení podle charakteru vyučovacího předmětu, věku žáků a specifických vzdělávacích cílů. Důležitým aspektem je také posílení role sebehodnocení žáků a jejich aktivní zapojení do procesu reflexe vlastního učení. Žáci by měli postupně získávat schopnost realisticky posoudit své výkony, identifikovat oblasti pro zlepšení a stanovovat si vlastní vzdělávací cíle.

Novela školského zákona 2025 také upravuje pravidla pro hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální přístup k těmto žákům se stává zákonnou povinností, přičemž hodnocení musí zohledňovat jejich specifické možnosti a potřeby. Školy jsou povinny vytvářet podpůrná opatření, která umožní spravedlivé a objektivní posouzení vědomostí a dovedností všech žáků bez ohledu na jejich individuální předpoklady. Tento princip inkluze a rovných příležitostí prostupuje celou koncepcí nového hodnocení a představuje významný posun v přístupu českého školství k diverzitě žákovské populace.

Nové požadavky na kvalifikaci učitelů a další vzdělávání

Novela školského zákona z roku 2025 přináší zásadní změny v oblasti kvalifikačních požadavků na pedagogické pracovníky, které reagují na současné potřeby vzdělávacího systému a měnící se nároky moderní společnosti. Tyto změny se dotýkají nejen nově nastupujících učitelů, ale také těch, kteří již v systému působí, a kladou důraz na kontinuální profesní rozvoj a adaptabilitu pedagogů.

Jedním z klíčových prvků novelizace je zpřísnění požadavků na odbornou kvalifikaci učitelů napříč všemi stupni vzdělávání. Zatímco dříve existovaly určité výjimky a možnosti, jak vyučovat bez plné kvalifikace, nová právní úprava tyto mezery postupně uzavírá. Pro učitele základních škol se nově vyžaduje dokončení magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů, přičemž přechodná období pro získání plné kvalifikace byla významně zkrácena. Tato opatření mají zajistit, že všichni pedagogové disponují nejen hlubokými odbornými znalostmi ve svých předmětech, ale také odpovídajícími pedagogickými a didaktickými kompetencemi.

Novela rovněž zavádí povinnost pravidelného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které je nyní jasně strukturováno a měřitelné. Učitelé musí v průběhu každých pěti let absolvovat minimální stanový počet hodin akreditovaného vzdělávání, přičemž toto vzdělávání musí pokrývat různé oblasti od odborných předmětových znalostí přes moderní pedagogické metody až po digitální gramotnost a práci s novými technologiemi. Systém dalšího vzdělávání je koncipován tak, aby reflektoval individuální potřeby učitelů i specifické požadavky škol, ve kterých působí.

Významnou novinkou je také zavedení kariérního systému, který propojuje profesní růst učitelů s jejich kvalifikací a dalším vzděláváním. Tento systém rozlišuje několik kariérních stupňů, od začínajícího učitele přes samostatného učitele až po učitele mentora a experta. Postup v kariérním systému není automatický, ale vyžaduje splnění konkrétních kvalifikačních kritérií, absolvování specializovaného vzdělávání a prokázání praktických kompetencí. Každý kariérní stupeň je spojen s různými odpovědnostmi, ale také s odpovídajícím finančním ohodnocením, což má motivovat učitele k dlouhodobému profesnímu rozvoji.

Novela školského zákona dále upravuje požadavky na kvalifikaci ředitelů škol a jejich zástupců, kteří nyní musí kromě pedagogické kvalifikace absolvovat také specializované vzdělávání v oblasti řízení a managementu vzdělávacích institucí. Toto opatření reaguje na skutečnost, že vedení školy vyžaduje kromě pedagogických znalostí také kompetence v oblasti personálního řízení, ekonomiky, práva a strategického plánování.

Zvláštní pozornost je věnována také podpoře začínajících učitelů prostřednictvím systému mentoringu, který se stává povinnou součástí adaptačního procesu. Nově kvalifikovaní učitelé mají po dobu prvních dvou let své působení přiděleného zkušeného mentora, který jim pomáhá s praktickými aspekty výuky a profesní socializací. Tento systém má snížit vysokou míru odchodů začínajících učitelů z profese a zajistit kvalitní předávání zkušeností mezi generacemi pedagogů.

Digitalizace školství a povinné využívání elektronických systémů

Novela školského zákona z roku 2025 přináší zásadní změny v oblasti digitalizace českého školství, které se dotýkají všech typů škol a vzdělávacích institucí. Jednou z nejvýznamnějších oblastí této legislativní úpravy je právě povinné zavedení a využívání elektronických systémů pro správu a řízení vzdělávacího procesu. Tato změna představuje revoluci v administraci školství a klade důraz na modernizaci celého sektoru vzdělávání v České republice.

Zákon nově stanovuje povinnost všech základních, středních a vyšších odborných škol implementovat jednotný elektronický systém evidence, který bude sloužit k zaznamenávání docházky žáků, hodnocení jejich výsledků a komunikaci se zákonnými zástupci. Tato povinnost se vztahuje jak na veřejné, tak na soukromé školy, přičemž ministerstvo školství poskytuje metodickou podporu a technické specifikace pro zajištění kompatibility všech používaných systémů. Školy mají přechodné období dvanácti měsíců od účinnosti novely na plné zavedení těchto systémů do provozu.

Elektronická žákovská knížka se stává standardním nástrojem pro komunikaci mezi školou a rodinou, přičemž tradiční papírová forma zůstává pouze jako doplňkový nástroj pro případy, kdy technické prostředky nejsou dostupné. Rodiče a zákonní zástupci získávají prostřednictvím zabezpečených elektronických platforem okamžitý přístup k informacím o prospěchu svých dětí, jejich docházce a dalších důležitých aspektech školního života. Tato transparentnost má za cíl zlepšit spolupráci mezi školou a rodinou a umožnit rychlejší reakci na případné problémy ve vzdělávacím procesu.

Novela také zavádí povinnost vedení elektronické pedagogické dokumentace, která zahrnuje třídní knihy, katalogové listy žáků a další administrativní dokumenty. Tento krok má za cíl nejen zjednodušit administrativní zátěž pedagogických pracovníků, ale také zajistit lepší ochranu a archivaci důležitých dokumentů. Elektronická forma dokumentace umožňuje efektivnější sdílení informací mezi pedagogy a školním vedením, což přispívá k lepší koordinaci vzdělávacího procesu.

Významnou součástí digitalizace je také zavedení elektronického systému pro přijímací řízení na střední a vysoké školy. Uchazeči o studium budou moci podávat přihlášky elektronicky prostřednictvím centrálního portálu, který zajistí jednotné podmínky pro všechny žáky. Tento systém má eliminovat administrativní chyby a zjednodušit celý proces přijímání studentů. Školy budou mít povinnost zpracovávat přihlášky výhradně v elektronické podobě a komunikovat s uchazeči primárně prostřednictvím elektronických kanálů.

Zákon dále upravuje ochranu osobních údajů v digitálním prostředí školství a stanovuje přísné požadavky na zabezpečení elektronických systémů. Školy musí zajistit, aby všechny používané platformy splňovaly požadavky nařízení GDPR a českých právních předpisů o ochraně osobních údajů. To zahrnuje šifrování citlivých dat, pravidelné bezpečnostní audity a školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Změny v financování škol a rozpočtovém hospodaření

Novela školského zákona 2025 přináší zásadní změny v oblasti financování škol a rozpočtového hospodaření, které mají za cíl zefektivnit tok finančních prostředků do vzdělávacího systému a posílit autonomii škol při nakládání s přidělenými zdroji. Tyto změny reagují na dlouhodobé požadavky ředitelů škol i zřizovatelů, kteří volali po větší flexibilitě a transparentnosti v oblasti školského financování.

Jednou z klíčových změn je úprava normativního financování, které nově zohledňuje nejen počet žáků, ale také specifické podmínky jednotlivých škol. Legislativa zavádí diferencovanější přístup k přidělování finančních prostředků, kdy se berou v úvahu faktory jako geografická poloha školy, socioekonomické zázemí žáků, podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo žáků z jiného kulturního prostředí. Tento přístup má zajistit spravedlivější rozdělení finančních prostředků a umožnit školám v obtížnějších podmínkách poskytovat kvalitní vzdělávání srovnatelné se školami v příznivějších lokalitách.

Novela také výrazně mění pravidla pro hospodaření s finančními prostředky přidělenými ze státního rozpočtu. Školy získávají větší volnost při rozhodování o využití těchto prostředků v rámci stanovených kategorií výdajů. Zatímco dříve bylo nutné striktně dodržovat účelové určení každé položky, nově mohou ředitelé škol přesouvat prostředky mezi jednotlivými kapitolami s ohledem na aktuální potřeby školy. Tato flexibilita však není neomezená a nadále platí pravidla pro účelové dotace a investiční prostředky.

Významnou novinkou je také zavedení víceletého rozpočtování, které umožňuje školám plánovat své finance v delším časovém horizontu. Školy mohou nově vytvářet rezervní fondy a přenášet nevyužité prostředky do následujících rozpočtových období bez rizika jejich ztráty nebo sankce ze strany zřizovatele. Tento mechanismus podporuje strategické plánování a umožňuje školám realizovat dlouhodobější projekty, jako jsou rekonstrukce budov, pořízení dražšího vybavení nebo rozvoj vzdělávacích programů vyžadujících víceleté investice.

Novela školského zákona 2025 dále upravuje pravidla pro hospodaření příspěvkových organizací v oblasti školství. Rozšiřují se možnosti škol vytvářet vlastní příjmy z doplňkové činnosti, přičemž se zjednodušují administrativní postupy spojené s touto činností. Školy mohou nově snadněji pronajímat své prostory mimo vyučovací dobu, poskytovat vzdělávací služby třetím stranám nebo realizovat projekty v partnerství se soukromým sektorem. Příjmy z těchto aktivit zůstávají škole a mohou být využity k dalšímu rozvoji vzdělávacích aktivit nebo ke zlepšení materiálního vybavení.

V oblasti kontroly a dohledu nad hospodařením škol novela zavádí modernější přístup založený na hodnocení výsledků a efektivity namísto pouhé formální kontroly dodržování předpisů. Zřizovatelé a kontrolní orgány budou nově posuzovat, jak efektivně škola využívá přidělené prostředky ve vztahu k dosaženým vzdělávacím výsledkům a kvalitě poskytovaných služeb. Tento přístup má motivovat školy k odpovědnému hospodaření a zároveň jim poskytovat prostor pro inovativní řešení.

Rozšíření kompetencí krajů v řízení regionálního školství

Novela školského zákona z roku 2025 přináší zásadní změny v oblasti kompetencí krajských samospráv, které získávají výrazně širší pravomoci v řízení a koordinaci regionálního školství. Tato legislativní úprava reaguje na dlouhodobé požadavky krajů i odborné veřejnosti, které poukazovaly na nutnost decentralizace rozhodovacích procesů a posílení role regionálních aktérů ve vzdělávací politice.

Krajské úřady nyní dostávají do rukou nástroje, které jim umožňují efektivněji plánovat a koordinovat síť škol a školských zařízení na svém území. Jednou z klíčových novinek je rozšíření kompetencí v oblasti strategického plánování vzdělávání, kdy kraje získávají pravomoc aktivněji zasahovat do struktury školské sítě s ohledem na demografický vývoj, potřeby trhu práce a specifika jednotlivých regionů. Tato změna umožňuje krajům pružněji reagovat na lokální potřeby a vytvářet vzdělávací nabídku, která lépe odpovídá požadavkům místních komunit a zaměstnavatelů.

V rámci novely školského zákona 2025 kraje získávají také posílené pravomoci v oblasti metodického vedení škol a školských zařízení, které zřizují. To znamená, že krajské úřady mohou intenzivněji podporovat ředitele škol v pedagogickém vedení, poskytovat jim odborné konzultace a koordinovat sdílení nejlepších praktik mezi jednotlivými školami v regionu. Tato změna má vést k vyšší kvalitě vzdělávání a lepší koordinaci vzdělávacích aktivit na krajské úrovni.

Významnou novinkou je také rozšíření kompetencí krajů v oblasti financování a hospodaření škol. Kraje získávají větší flexibilitu při alokaci finančních prostředků mezi jednotlivé školy a mohou lépe zohledňovat specifické potřeby regionu. Novela umožňuje krajům vytvářet vlastní podpůrné programy pro školy, které čelí specifickým výzvám, jako je například integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo rozvoj technického vzdělávání v souladu s potřebami místního průmyslu.

Kraje také dostávají rozšířené pravomoci v oblasti personální politiky, kdy mohou aktivněji podporovat profesní rozvoj pedagogických pracovníků a vytvářet regionální systémy dalšího vzdělávání učitelů. Tato kompetence je klíčová pro zajištění kvalitního vzdělávání, protože umožňuje krajům reagovat na specifické potřeby svých škol a podporovat učitele v oblastech, které jsou pro daný region prioritní.

Novela školského zákona 2025 také posiluje roli krajů v oblasti koordinace spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Kraje získávají mandát aktivně propojovat vzdělávací instituce s místními firmami a podporovat vznik duálního vzdělávání a praktických stáží pro žáky středních škol. Tato změna má zásadní význam pro zvýšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a pro posílení vazby mezi vzděláváním a potřebami regionální ekonomiky.