Nejčastější choroby vinné révy: Jak je včas rozpoznat a léčit

Plíseň révová - nejčastější houbové onemocnění

Plíseň révová je noční můrou každého vinaře. Však to znáte - jdete ráno do vinohradu a srdce vám spadne do kalhot, když uvidíte ty typické žlutavé skvrny na spodní straně listů. Tahle zákeřná choroba se k nám připlížila z Ameriky koncem 19. století a od té doby nám pořádně komplikuje život.

Když se projdete vinohradem, všimnete si, že nemocné listy vypadají jako by je někdo pocukroval - to je ten pověstný bělavý povlak. A hrozny? Ty to schytají ještě hůř. Mladé bobulky se scvrknou a opadají, jako by je spálil mráz. Starší bobule zase zfialovějí a ztvrdnou - z takového vína už radost mít nebudete.

Nejhorší je, že plíseň si vybírá přesně ty chvíle, kdy jsme nejvíc bezbranní. Stačí pár deštivých dnů v květnu nebo červnu, teploty kolem příjemných 15-20 stupňů, a máme zaděláno na problém. Je to jako by ta potvora přesně věděla, kdy udeřit.

Co s tím? Základem je prevence a selský rozum. Když zakládáte vinohrad, dejte keřům prostor na dýchání. Prořezávejte je tak, aby větřík mohl profouknout každý list. A ty spodní listy u hroznů? Nebojte se je protrhat - lepší méně listů než plesnivé hrozny.

Jasně, bez postřiků se neobejdeme. Ale nemusíte hned sahat po nejtvrdší chemii. V bio produkci fungují měďnaté přípravky, i když s mírou - přece jen nechceme z půdy udělat měděný důl. Moderní vinař má navíc po ruce spoustu chytrých pomocníků - od předpovědních modelů až po biologickou ochranu.

Nejdůležitější je znát svůj vinohrad. Každá vinice je jiná, každá má svá zákoutí, kde se plísni daří líp. Když víte, kde číhá nebezpečí, můžete být vždycky o krok napřed.

Padlí révové na listech a hroznech

Padlí révové je pěkná potížistka, která dokáže pořádně zavařit každému vinaři. Tahle zákeřná houbová choroba, způsobená Uncinula necator, číhá hlavně v teplých dnech, kdy se večer výrazně ochladí. Však to znáte - ráno se probudíte a na listech révy vidíte takový nepěkný bělavý povlak, jako by je někdo posypal moukou.

A to ještě není všechno. Největší průšvih nastává, když se choroba dostane na hrozny. Bobulky jsou v tu chvíli jako malá miminka - strašně zranitelné. Když je padlí napadne, můžou úplně zaschnout nebo popraskat jako přezrálé švestky. A kde se objeví praskliny, tam už čekají další choroby jako na pozvánku.

Prevence je základ, to vám řekne každý zkušený vinař. Musíte být pořád ve střehu a sledovat počasí jako ostříž. Už když jsou výhonky velké asi jako dlaň, je čas na první postřik. Pak se to opakuje podle toho, jak se počasí vyvíjí - někdy stačí jednou za dva týdny, jindy musíte být ve vinici každý týden.

Co se týče postřiků, máte na výběr. Systémové přípravky jsou jako dobré pojištění - chrání révu zevnitř a déle vydrží. Ale pozor, nesmíte pořád používat to samé, jinak si na to padlí zvykne jako na domácí mazlíčka.

Správně prořezaná réva je půl úspěchu. Když mají keře dostatek vzduchu a sluníčka, padlí to nemá tak jednoduché. Je to jako s větráním v bytě - čím víc průvanu, tím míň plísní. Taky je důležité uklidit na podzim všechno napadené listí, ať nemá padlí kde přezimovat.

Pro bio vinaře je síra přítel největší, ale musí být teplo, aby pořádně zabrala. Pod šestnáct stupňů je to jako házet hrách na stěnu. Existují i různé biologické přípravky, ale upřímně? Na klasickou chemii zatím nemají.

Když padlí udeří naplno, může vám zničit i čtyři pětiny úrody. To je pak pohled pro otrlé, když místo krásných hroznů visí na keřích jen scvrklé památky na to, co mohlo být vínem.

Botrytida šedá - hniloba hroznů

Plíseň šedá - tichý zabiják našich vinic, který dokáže změnit kvalitní úrodu v bezcennou během několika dní. Každý vinař zná ten pocit úzkosti, když po deštivém týdnu objeví první příznaky šedého povlaku na hroznech.

Tahle zákeřná houba, odborně známá jako Botryotinia fuckeliana, číhá v půdě a na starém dřevě jako spící drak. Jakmile přijde jaro a vlhkost vystoupá nad 90 %, probouzí se k životu. Stačí teploty kolem 15-25 °C a začne chrlit své spory všude kolem.

Nejdřív si všimnete nenápadných hnědých skvrn na listech - jako by někdo popálil rostlinu cigaretou. Pak to začne: mladé výhonky vadnou, listy se pokrývají ošklivými skvrnami a hrozny? Ty dostávají tu pověstnou šedou plísňovou peřinu, pod kterou pomalu umírají.

Představte si to - celý rok se staráte o vinici jak o vlastní dítě, a pak přijde období dozrávání. Stačí jedno krupobití, pár deštivých dnů, nebo návštěva nenasytného hmyzu, a máte zaděláno na problém. Bobule začnou hnít jedna po druhé, jako by je někdo nakazil zlým kouzlem.

Někdy ale tahle bestie ukáže i svou lepší tvář. Za správných podmínek vytvoří ušlechtilou hnilobu - zlatý poklad vinařů tokajských vín. To je ale spíš výjimka než pravidlo.

Jak se bránit? Základem je vzdušná výsadba a pravidelné odlistění kolem hroznů - réva potřebuje dýchat jako my. Chemická ochrana musí být promyšlená jako šachová partie - správné přípravky ve správný čas.

Nejdůležitější je načasování sklizně. Nechat hrozny přezrát je jako pozvat si plíseň na návštěvu. V bio produkci můžeme využít přírodní pomocníky - mikroorganismy, které plísni konkurují, nebo výtažky z rostlin. Však naši předkové také neměli chemii, a víno dělat uměli.

Antraknóza révy vinné způsobuje skvrny

Antraknóza révy vinné není jen tak obyčejná choroba - je to zákeřný nepřítel každého vinaře. Poznáte ji podle tmavě hnědých až černých skvrn, které hyzdí listy, výhonky i bobule našich milovaných hroznů. Když nastane vlhké počasí a teploty se pohybují mezi 15 až 25 stupni, houba Elsinoe ampelina začne své řádění.

Představte si, jak se na listech nejdřív objeví nenápadné kroužky s tmavým okrajem. Postupně se rozrůstají a střed odumírá, až vzniknou ošklivé díry. Na mladých výhoncích se tvoří protáhlé, mírně propadlé rány, které můžou mladé výhonky doslova zničit. A co teprve bobule! Ty dostávají tmavé, kruhovité skvrny se šedivým středem - hotová pohroma pro každého, kdo se těší na pěknou úrodu.

Jak se bránit? Prevence je základ. V zimě je potřeba pořádně uklidit - odstranit všechny napadené části. Réva potřebuje dýchat, takže pravidelný průklest je naprostou nutností. Jakmile začne jaro, je třeba být ve střehu a sledovat počasí jako ostříž.

Už když mají výhonky 10-15 centimetrů, je čas na první postřik. Pak musíme pokračovat každých 7-14 dní podle toho, jak nám počasí přeje nebo škodí. Měďnaté přípravky jsou v tomto boji našimi spojenci. Nejvíc pozornosti si réva žádá během kvetení a když se vyvíjejí bobule - to je nejzranitelnější.

Tahle choroba dokáže pěkně zavařit i zkušeným vinařům. Nejen že přijdete o úrodu, ale keře můžou být oslabené na roky dopředu. Správný výběr odolnějších odrůd může hodně pomoct, zvlášť když hospodaříte ekologicky. Moderní technika nám naštěstí pomáhá - meteorologické stanice dokážou předpovědět, kdy bude riziko největší.

Pamatujte, že v boji s antraknózou platí staré dobré pravidlo: Lepší předcházet než léčit. A když už se objeví, není čas otálet - každý den může rozhodnout o kvalitě budoucího vína.

Eutypové odumírání révy vinné

Když se ve vinohradu objeví eutypové odumírání, je to pro každého vinaře noční můra. Tahle zákeřná houbová choroba, kterou způsobuje Eutypa lata, se u nás objevuje čím dál častěji a dokáže nadělat pořádnou neplechu.

Představte si, že na jaře čekáte, až vaše réva začne rašit. Místo toho ale vidíte nepravidelné a opožděné rašení. Výhony jsou zakrslé, listy vypadají jako by je někdo pomačkal a zbarvují se do divných odstínů - něco jako tygří vzor. Některé letorosty dokonce úplně uschnou.

Když se podíváte na dřevo napadených keřů blíž, uvidíte něco jako temnou kresbu ve tvaru písmene V. To je jasná známka toho, že houba už se zabydlela uvnitř. V dřevní části keře vznikají tmavé až černé nekrózy, které brání proudění vody a živin - jako kdyby se ucpalo potrubí v domě.

Co s tím? Základem je prevence. Řezat za sucha, když rostliny odpočívají. Každou větší ranku po řezu je potřeba ošetřit, jako když dezinfikujete odřeninu. Když už nemoc objevíte, nezbývá než radikálně odstranit všechny nemocné části. Řežte klidně až 15 centimetrů do zdravého dřeva - lepší víc než málo.

Zdraví vinohradu je jako zdraví člověka - potřebuje pravidelnou péči a dobrou výživu. Stresované keře jsou k nákaze náchylnější, úplně stejně jako my, když jsme přepracovaní. V rizikových oblastech se vyplatí počítat s kratší životností vinohradu - někdy je lepší začít znovu než se trápit s nemocnými keři.

Virové choroby révy a jejich příznaky

Virové onemocnění révy vinné představují závažný problém pro vinaře po celém světě. Mezi nejnebezpečnější virové choroby révy patří svinutka révy vinné (GLRV), která se projevuje charakteristickým svinováním listů směrem dolů, přičemž okraje listů získávají červené nebo fialové zbarvení u modrých odrůd, zatímco u bílých odrůd zůstávají žluté. Tato choroba významně snižuje cukernatost hroznů a způsobuje opožděné dozrávání.

Komplex korového zvrásněného dřeva révy je další závažnou virovou chorobou, která se projevuje deformacemi kmínku a větví, přičemž kůra je zvrásněná a pod ní se tvoří charakteristické rýhy. Napadené keře mají slabší růst, menší listy a postupně odumírají. Virus se šíří především infikovaným množitelským materiálem a pomocí háďátek.

Velmi nebezpečnou virovou chorobou je také virus mozaiky révy (GFLV), který způsobuje světle zelené až žluté skvrny na listech, deformace listové čepele a zkrácení internodií. Napadené rostliny mají nižší výnosy a hrozny jsou méně kvalitní. Přenos tohoto viru zajišťují především háďátka rodu Xiphinema.

Virus žilkové mozaiky révy se projevuje světlým zbarvením žilek listů a tvorbou chlorotických skvrn. V pokročilém stádiu může docházet k nekrózám listů a jejich předčasnému opadu. Virus negativně ovlivňuje kvalitu hroznů a celkovou vitalitu keřů. Přenáší se především vegetativním množením a mechanicky při řezu.

Mezi další významné virové choroby patří virus vrásčitosti kmene révy, který způsobuje deformace dřeva a kůry, přičemž napadené keře mají zpomalený růst a sníženou produktivitu. Virus enace révy vyvolává tvorbu charakteristických výrůstků na spodní straně listů a deformace listové čepele.

Pro všechny virové choroby révy je charakteristické, že neexistuje přímá možnost jejich léčby. Prevence spočívá především v používání zdravého množitelského materiálu, pravidelné kontrole vinic a včasné likvidaci napadených jedinců. Důležitá je také regulace přenašečů, především háďátek a některých druhů hmyzu. Vinaři by měli dbát na důkladnou dezinfekci nářadí při řezu a dalších pracích ve vinici.

Virové choroby se často vyskytují v komplexech, kdy je jedna rostlina napadena více viry současně, což vede k ještě závažnějším příznakům a větším ekonomickým ztrátám. Identifikace virových chorob je často obtížná, protože příznaky mohou být zaměněny s projevy nedostatku živin nebo působením abiotických faktorů. Pro přesnou diagnostiku je proto nutné využít specializované laboratorní metody.

Vinná réva je jako křehká duše, kterou musíme chránit před chorobami, aby mohla vydat to nejlepší víno

Ludvík Procházka

Bakteriální nádorovitost révy vinné

Bakteriální nádorovitost révy vinné je závažné onemocnění způsobené bakterií Agrobacterium vitis, která napadá především zdřevnatělé části révy vinné. Tato choroba se projevuje tvorbou charakteristických nádorů na kořenovém systému, kmíncích a jednoletém dřevě. Nádory se začínají objevovat na jaře jako malé výrůstky, které postupně nabývají na velikosti a mohou dosáhnout až několika centimetrů v průměru.

Choroba vinné révy	Původce	Hlavní příznaky	Období výskytu
Plíseň révová	Plasmopara viticola	Žluté skvrny na listech, bílý povlak	Květen-září
Padlí révové	Uncinula necator	Bílý moučnatý povlak, deformace hroznů	Červen-září
Plíseň šedá	Botrytis cinerea	Šedý povlak na hroznech, hniloba	Srpen-říjen
Antraknóza	Elsinoe ampelina	Tmavé skvrny na listech a bobulích	Červen-srpen

V počáteční fázi jsou nádory světlé barvy a měkké konzistence, později tmavnou a dřevnatí. Na povrchu často praskají a vytvářejí nepravidelné struktury. Bakterie přežívá v půdě i několik let bez přítomnosti hostitele, což značně komplikuje její eliminaci z vinice. K infekci dochází nejčastěji přes poranění rostlinných pletiv, která vznikají při mechanickém poškození, řezu, nebo působením mrazu.

Šíření choroby podporuje především vysoká půdní vlhkost a teploty mezi 20-28 °C. Významným zdrojem infekce je také kontaminovaný množitelský materiál, proto je důležité používat pouze certifikovanou sadbu. Bakterie se může šířit také pomocí nářadí při řezu révy, proto je nezbytná pravidelná dezinfekce pracovních nástrojů.

Ochrana proti bakteriální nádorovitosti je složitá a vyžaduje komplexní přístup. Základem je prevence, která zahrnuje výběr vhodných stanovišť s dobrou drenáží půdy a používání zdravého výsadbového materiálu. Důležité je také odstranění napadených částí révy a jejich spálení, aby se zamezilo dalšímu šíření patogenu. V případě silného napadení je někdy nutné odstranit celé rostliny včetně kořenového systému.

Pro snížení rizika výskytu choroby je vhodné provádět zimní řez za suchého počasí a rány ošetřovat vhodnými přípravky. Významnou roli hraje také výběr odrůd, neboť některé vykazují vyšší odolnost vůči této chorobě. Chemická ochrana proti bakteriální nádorovitosti není příliš účinná, proto se klade důraz především na preventivní opatření.

V případě zjištění výskytu bakteriální nádorovitosti je nutné informovat příslušnou rostlinolékařskou správu, neboť se jedná o karanténní chorobu. Napadené vinice je třeba pravidelně kontrolovat a sledovat případný rozvoj onemocnění. Při zakládání nových výsadeb je důležité vyhnout se pozemkům, kde se choroba v minulosti vyskytovala, neboť bakterie může v půdě přežívat velmi dlouhou dobu.

Ekonomické škody způsobené bakteriální nádorovitostí mohou být značné, zejména u mladých výsadeb. Napadené rostliny mají omezenou schopnost příjmu vody a živin, což se projevuje sníženým růstem, chlorózami listů a celkovým oslabením keřů. V extrémních případech může dojít až k úhynu rostlin. Proto je nezbytné věnovat této chorobě náležitou pozornost a dodržovat všechna preventivní opatření.

Fyziologické poruchy způsobené nedostatkem živin

Nedostatek živin u vinné révy představuje závažný problém, který může významně ovlivnit kvalitu i množství sklizně. Mezi nejčastější fyziologické poruchy patří chloróza, která se projevuje žloutnutím listů mezi žilnatinou. Tento stav je způsoben především nedostatkem železa, který vzniká zejména na vápenitých půdách s vysokým pH. Rostlina není schopna přijímat železo v dostatečném množství, což vede k narušení tvorby chlorofylu.

Nedostatek hořčíku se projevuje charakteristickým zbarvením listů, kdy se mezi žilnatinou objevují světle zelené až žluté skvrny, které později přecházejí do červenohnědého zabarvení. Tento deficit je častý především na lehkých písčitých půdách a může být umocněn nadměrným hnojením draslíkem. Starší listy jsou postiženy jako první, protože hořčík je v rostlině pohyblivý a přesouvá se do mladších částí.

Deficit draslíku způsobuje závažné problémy v metabolismu rostliny. Projevuje se nekrózami na okrajích listů, které se postupně svinují směrem dolů. Nedostatek draslíku negativně ovlivňuje dozrávání hroznů, snižuje cukernatost a zhoršuje vyzrávání réví. Rostliny jsou také náchylnější k mrazu a různým chorobám.

Bór je dalším důležitým prvkem, jehož nedostatek způsobuje charakteristické příznaky. Mezi ně patří krátké internody, zkrácené vrcholové výhony a deformované listy. Nedostatek bóru může vést k sprchávání květenství a špatnému opylení. V důsledku toho se tvoří menší hrozny s nedostatečně vyvinutými bobulemi.

Deficit dusíku se projevuje celkovým oslabením růstu, světle zeleným až žlutavým zbarvením listů a předčasným opadem listů. Réva má slabší přírůstky a menší listy. Nedostatek dusíku negativně ovlivňuje tvorbu květů a plodnost oček. Při dlouhodobém deficitu dochází k významnému snížení výnosu a kvality hroznů.

Fosfor je nezbytný pro správný vývoj kořenového systému a dozrávání hroznů. Jeho nedostatek se projevuje tmavě zeleným až modrozeleným zbarvením listů, které mohou mít načervenalý nádech. Rostliny mají opožděný růst a vývoj, což se negativně projevuje na kvalitě sklizně.

Pro předcházení fyziologickým poruchám je zásadní pravidelná kontrola půdního složení a pH. Důležitá je také správná agrotechnika, včetně vhodného způsobu obdělávání půdy a zajištění optimální závlahy. V případě zjištění deficitu jednotlivých prvků je nutné přistoupit k cílené aplikaci hnojiv, přičemž je třeba dbát na správné dávkování a načasování. Preventivní opatření jsou vždy efektivnější a ekonomicky výhodnější než následná náprava již vzniklých poruch.

Ochrana révy před houbovými chorobami

Réva vinná je náchylná k různým houbovým onemocněním, která mohou významně ovlivnit kvalitu i množství sklizně. Mezi nejvýznamnější houbové choroby révy vinné patří plíseň révová (Plasmopara viticola), padlí révové (Uncinula necator) a plíseň šedá (Botrytis cinerea). Ochrana proti těmto patogenům vyžaduje komplexní přístup a pravidelnou péči během celé vegetační sezóny.

Základem úspěšné ochrany je preventivní ošetření vinohradu. Důležité je začít s ochranou již v časném jarním období, kdy se réva začíná probouzet ze zimního klidu. První postřik by měl být aplikován při délce letorostů 10-15 cm, což obvykle připadá na období konce dubna až začátku května. V této době se používají především měďnaté přípravky, které chrání mladé výhonky před primární infekcí plísně révové.

Během květu révy je třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně proti padlí révovému, které může způsobit významné škody na květenství. V období mezi květem a zaměkáním bobulí je réva nejcitlivější na napadení houbovými chorobami. Proto je nutné v této době provádět ošetření v pravidelných intervalech 7-14 dnů, v závislosti na počasí a infekčním tlaku patogenů.

Pro účinnou ochranu je zásadní střídání účinných látek, aby se předešlo vzniku rezistence patogenů. Moderní fungicidy často obsahují kombinace účinných látek, které působí na různé vývojové fáze hub. Při výběru přípravků je důležité zohlednit aktuální podmínky, jako je teplota, vlhkost vzduchu a předpověď počasí.

Významnou roli v ochraně révy hrají také agrotechnická opatření. Správné vyvazování a odlistění v zóně hroznů zlepšuje provzdušnění porostu a snižuje riziko rozvoje houbových chorob. Zelené práce ve vinohradu by měly být prováděny za suchého počasí, aby se minimalizovalo riziko šíření infekcí.

V ekologickém vinohradnictví se využívají především přípravky na bázi mědi a síry, doplněné o biologickou ochranu pomocí antagonistických mikroorganismů. Důležitou součástí integrované ochrany je také monitoring výskytu chorob a používání systémů pro předpověď infekčního tlaku. Tyto systémy pomáhají optimalizovat načasování ochranných zásahů a snižují celkovou spotřebu pesticidů.

V závěru vegetace, zejména v období dozrávání hroznů, je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně proti plísni šedé. Ta může způsobit významné ztráty na kvalitě sklizně a negativně ovlivnit proces vinifikace. Poslední ošetření by mělo být provedeno s ohledem na ochrannou lhůtu použitých přípravků, aby nedošlo ke kontaminaci hroznů rezidui pesticidů.

Úspěšná ochrana révy před houbovými chorobami vyžaduje komplexní přístup, dobrou znalost biologie patogenů a pravidelné sledování zdravotního stavu vinohradu. Pouze tak lze dosáhnout kvalitní sklizně a ekonomicky udržitelného pěstování révy vinné.

Preventivní opatření proti chorobám révy

Prevence chorob révy vinné je základním pilířem úspěšného vinohradnictví. Správná preventivní opatření mohou výrazně snížit riziko napadení houbovými chorobami, jako jsou plíseň révová, padlí révové či plíseň šedá. Zásadním faktorem je především vhodná volba stanoviště pro výsadbu vinice. Vinice by měla být situována na svažitém terénu s dobrou cirkulací vzduchu, což napomáhá rychlejšímu osychání listů a hroznů po dešti či rose.

Důležitým preventivním opatřením je správná vzdálenost mezi jednotlivými řady i keři, která zajišťuje dostatečné proudění vzduchu a průnik slunečního záření. Optimální vzdálenost mezi řadami by měla být minimálně 1,8 metru, mezi jednotlivými keři pak alespoň 1 metr. Pravidelné odlistění v zóně hroznů významně přispívá k lepšímu provzdušnění a osvětlení hroznů, čímž se snižuje riziko rozvoje houbových chorob.

Neméně důležitá je pravidelná údržba půdy ve vinici. Odstraňování plevelů a udržování zatravněných meziřadí na přiměřené výšce pomáhá snižovat vlhkost v porostu. Mulčování réví po zimním řezu je vhodné provádět tak, aby došlo k jeho rychlému rozkladu a nezůstávalo dlouho jako potenciální zdroj infekce.

Správné hnojení je dalším klíčovým faktorem prevence. Přehnojení dusíkem vede k bujnému růstu, který vytváří příznivé podmínky pro rozvoj houbových chorob. Proto je nutné provádět pravidelné rozbory půdy a aplikovat hnojiva v optimálním množství a správném poměru. Vyvážená výživa posiluje přirozenou obranyschopnost rostlin.

V rámci preventivních opatření je také důležité pravidelné sledování meteorologických předpovědí a využívání systémů pro prognózu chorob. Tyto systémy pomáhají vinohradníkům lépe načasovat preventivní postřiky a další ochranná opatření. Moderní meteorologické stanice přímo ve vinici mohou poskytovat přesné údaje o teplotě, vlhkosti a délce ovlhčení listů, což jsou klíčové faktory pro rozvoj většiny houbových chorob.

Významným preventivním opatřením je také výběr vhodných odrůd s přirozenou rezistencí vůči chorobám. Moderní šlechtění nabízí řadu PIWI odrůd, které vykazují zvýšenou odolnost vůči hlavním houbovým chorobám. Tyto odrůdy umožňují významně snížit počet ochranných postřiků a tím i celkovou chemickou zátěž vinice.

Pravidelná kontrola zdravotního stavu vinice a včasné rozpoznání prvních příznaků chorob umožňuje rychlou reakci a zamezení šíření infekce. Důsledné dodržování hygienických opatření při práci ve vinici, včetně dezinfekce nářadí a odstranění napadených částí rostlin, představuje další důležitý prvek prevence.